Začínáme s chovem štírů

U štírů, pokud je chováme, na rozdíl od jiných chovaných živočichů, není na první pohled vidět, že jim něco schází a strádají. Štíři, kteří jsou uzpůsobeni pro extrémní životní podmínky, jen tak rychle neuhynou, někdy dokáží strádat i po celé dlouhé měsíce. Pokud strádají, nedokáží přijímat i mnoho potravy, nesvlékají se a ani se nerozmnožují. Nejprve je třeba se seznámit s podmínkami, které konkrétní druh chovaného štíra potřebuje. Pokud se cítí chovaný štír v takových podmínkách dobře, bude nenáročným živočichem, na kterého můžeme dohlížet opravdu jenom občas a zběžně.

Zimování

Některé druhy štírů během zimních období zimují v norách nebo pod kameny. Těmto druhům štírů, pokud je chceme chovat a rozmnožovat je, je ideální umožnit také zimování, ale naprosto nezbytné to není.

Terárium

Terárium pro je vhodné celoskleněné nebo lepené. Celoskleněné terárium využijeme hlavně při odchovu mláďat štírů, protože maličcí štírci, jakmile se poprvé svléknou, dokáží po lepu terária vylézt.
v Minimální rozměr dna terária, ve kterém budeme chovat menší druhy, je ideálně patnáct krát dvacet centimetrů. 15 x 20 cm.

v Pro pralesní druhy štírů jsou nejvíce vhodná, celo lepená terária, která by měla mít v horní části nalepené drátěné pletivo, kvůli větrání. Výška terária však musí být větší, než délka štíra, protože dokáže z rohu terária vyšplhat do stejné výšky, jako je on sám.

v Interiér terária by měl být účelný a přehledný. Pokud je terárium nepřehledné, tak nevíme, kde se štíři zrovna schovávají a hlavně kolik mají štíři v teráriu potravy.
· Do interiéru terária rozhodně nepatří ostré nebo špičaté předměty, ani ty přírodní, ba ani kaktus. Neměly by tam být materiály s dalšími přísadami.
· Nepoužíváme květinářskou zeminu, která je přihnojená. Nepoužíváme korkové předměty, protože často obsahují jedovaté pojivé a impregnační látky.
· Opatrně s okrasnými rostlinami, které jsou často chemicky přihnojovány.